Ropa oslabuje v reakci na nejistotu ohledně mírových rozhovorů

Ceny ropy se po dvoudenním růstu opět obrátily směrem dolů, když trh znejistěl v reakci na vývoj v geopolitické situaci kolem války na Ukrajině. Klíčovým spouštěčem poklesu byly výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který oznámil, že USA se pravděpodobně nezúčastní plánovaných mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem, a zároveň nevyslal žádný signál o možné snaze tlačit na hlavní producenty ropy ze skupiny OPEC+. Trhy tak zůstaly bez jasného vodítka, co lze očekávat v nejbližším období jak v oblasti nabídky ropy, tak geopolitické stability.

Ropa Brent se propadla pod hranici 66 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI se obchodovala těsně nad 63 dolary za barel. Tento vývoj přichází v kontextu širší volatility na trhu s ropou, která je způsobena jak ekonomickými faktory, tak politickými událostmi. V posledních týdnech ceny ropy oscilovaly, protože investoři reagovali na kombinaci zmírnění obchodní války mezi USA a Čínou, nadějí na stabilizaci vztahů s Íránem a vyhlídek na obnovení těžby některých klíčových producentů z OPEC+.

V dubnu došlo k prudkému propadu cen ropy o téměř 16 %, což bylo důsledkem zpomalující globální poptávky, rostoucích zásob a nejistoty ohledně mezinárodní spolupráce při omezování těžby. Následné oživení v květnu bylo částečně způsobeno pozitivnějšími očekáváními ohledně obchodních vztahů mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Přesto však trh zůstává zranitelný vůči jakékoli nové zprávě, která by mohla ovlivnit rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou.

Obavy investorů vzrostly také kvůli nejistému vývoji jednání mezi USA a Íránem. Íránské vedení opětovně prohlásilo, že jeho schopnost obohacovat uran je „absolutně neoddiskutovatelná“, což je klíčový bod sporu ve snaze obnovit jadernou dohodu. Pokud by jednání vedla ke zrušení nebo zmírnění sankcí, mohla by se íránská ropa rychle vrátit na globální trh, což by dále zvýšilo nabídku a vyvinulo tlak na ceny.

Robert Rennie, vedoucí výzkumu komodit ve společnosti Westpac Banking Corp., v této souvislosti uvedl, že ceny ropy Brent kolem 66–67 dolarů jsou přehnané a že by se mohly „vrátit zpět do pásma 60–65 dolarů za barel“, jakmile členové OPEC+ znovu obnoví pozastavenou produkci. Rennie zároveň upozornil, že ani rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem, ani jednání mezi USA a Íránem nepřinesou rychlý výsledek, což znamená, že trh s ropou bude zřejmě dál oscilovat v závislosti na krátkodobých zprávách a spekulacích.

Navíc Trumpovo oznámení, že USA nebudou přímo zasahovat do mírových jednání, posílilo v očích investorů pocit nejistoty. Absence amerického vlivu na průběh vyjednávání může zpomalit nebo zkomplikovat proces dosažení dohody o příměří, a tedy prodlužovat konflikt – což má přímý dopad na bezpečnost energetických toků ve východní Evropě i globální logistiku. V kombinaci s hrozbou návratu íránské ropy se tak trh připravuje na možný nadbytek nabídky, což snižuje motivaci investorů držet dlouhé pozice.

Zároveň není bez významu, že trhy pozorně sledují také postoj dalších členů OPEC+, především Ruska a Saúdské Arábie. Tyto země zatím nevyslaly jasný signál, zda se chystají měnit svou těžební strategii. Pokud by došlo k návratu některých objemů, které byly doposud omezeny, globální nabídka by se mohla během několika týdnů výrazně zvýšit, což by vedlo k dalšímu poklesu cen.

Zkrátka, ropa se aktuálně nachází ve velmi citlivém bodě. Jakékoli nové informace z oblasti diplomacie, sankcí či těžby mohou během několika hodin změnit směr trhu. Investoři tak zůstávají obezřetní a sledují nejen vývoj cen, ale i výroky politiků a centrálních aktérů v oblasti energetiky.