Americký prezident tvrdí, že se země snaží Ameriku „podrazit“, zatímco Čína se snaží posílit vztahy s obchodními partnery
Čínský prezident Si Ťin-pching vyzval Vietnam ke spolupráci proti tomu, co označil za „jednostranné šikanování“, čímž zjevně reagoval na vlnu vysokých cel uvalených americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Si vystoupil při své návštěvě Hanoje, kde se setkal s novým šéfem vietnamské komunistické strany To Lamem. Podle čínské státní tiskové agentury Sin-chua šlo o součást první letošní zahraniční cesty čínského prezidenta, jejímž cílem je posílit vztahy s klíčovými obchodními partnery v jihovýchodní Asii a současně čelit tlaku vyvolanému americkými obchodními opatřeními.
Si během setkání prohlásil, že „čínský megatrh je pro Vietnam vždy otevřený“ a že Peking bude nadále podporovat socialistickou cestu Vietnamu přizpůsobenou jeho specifickým národním podmínkám. Zdůraznil „kamarádství plus bratrství“ mezi oběma zeměmi a vyzval k větší koordinaci v oblasti zahraniční politiky, obrany a veřejné bezpečnosti.
Trumpova celní politika tvrdě dopadla jak na Čínu, tak na Vietnam – dvě klíčové ekonomiky závislé na exportu do USA. Washington uvalil na čínské výrobky až 145% clo, zatímco Vietnam čelí 46% clům, i když s 90denním odkladem. Spojené státy rovněž obvinily některé země jihovýchodní Asie, že se staly kanálem pro čínský reexport, čímž čínské firmy obcházejí americká cla.
Si vyzval ke společnému postupu proti „jednostranným a šikanózním praktikám“ a apeloval na potřebu ochrany globálního systému volného obchodu i udržení stability průmyslových a dodavatelských řetězců. V souvislosti s tím byly během jeho návštěvy ve Vietnamu podepsány desítky dohod o spolupráci, včetně rozvoje železniční infrastruktury.
Vietnam se tak ocitá ve složité situaci. Na jednu stranu se snaží udržovat dobré vztahy s USA, které jsou jeho důležitým obchodním partnerem i geopolitickým spojencem, na druhou stranu čelí sílícímu tlaku ze strany čínské diplomacie, která zdůrazňuje společný ideologický základ a slibuje hospodářské výhody.
Na setkání čínských a vietnamských představitelů reagoval Donald Trump s tím, že tyto země „se snaží přijít na to, jak to Spojeným státům natřeme“. Zároveň zdůraznil, že „neobviňuje Čínu ani Vietnam“, čímž signalizoval, že hlavním terčem jeho kritiky jsou jiné části světa – především Evropská unie.
Trump tvrdě napadl EU s tím, že byla vytvořena, aby „podrazila Spojené státy“, a zkritizoval její politiku odvetných cel na americkou ocel a hliník. Americký prezident tak opakovaně dává najevo, že očekává, že zahraniční lídři kapitulují před jeho celní ofenzivou a přistoupí na obchodní dohody výhodné pro USA.
Zatímco Vietnam naznačil ochotu k jednání s Washingtonem, Čína pod vedením Si Ťin-pchinga dává jasně najevo, že ustupovat nebude. Tento postoj představuje výzvu pro americkou strategii vůči Asii, která se snaží upevnit spojenectví s regionem jako protiváhu rostoucímu čínskému vlivu.
Země jako Vietnam, Kambodža, Bangladéš a další vývozní ekonomiky jihovýchodní Asie byly americkými cly zasaženy nejtvrději. Vzhledem k jejich obchodním deficitům vůči USA čelí jedněm z nejvyšších sazeb. Administrativa prezidenta Trumpa navíc zpochybnila jejich roli v globálních dodavatelských řetězcích, zejména v souvislosti s obcházením cel přes čínské subdodavatele.
Vlády těchto zemí varují, že obchodní válka mezi USA a Čínou ohrožuje jejich ekonomiky, které jsou z velké části závislé na vývozu zboží do obou velmocí. Růst jejich HDP by mohl výrazně zpomalit, pokud cla povedou k poklesu poptávky nebo přesměrování obchodních toků. Současně sílí obavy, že zvýšené napětí může podnítit větší přiblížení k Číně, a to i v zemích, které se dříve snažily diverzifikovat své strategické vazby směrem k USA.
Si Ťin-pching na svém turné kromě Vietnamu navštíví i Malajsii a Kambodžu. Jde o zřetelný diplomatický signál, že Čína se snaží zpevnit svou pozici v regionu v době, kdy je americká obchodní politika vnímána jako nepředvídatelná a konfrontační.
Začátkem týdne Si v jiném projevu varoval, že obchodní války „nepřinesou žádné vítěze“ a že mnohostranný obchodní systém je základem globální prosperity. Z jeho slov vyplývá, že Čína se snaží vystupovat jako ochránce otevřeného mezinárodního obchodu, zatímco Trumpova administrativa se profiluje jako síla narušující zavedený pořádek.
Vzhledem k tomu, že USA i Čína soupeří o vliv v Asii, bude klíčové sledovat, jak se jednotlivé země regionu rozhodnou balancovat mezi výhodami spojenectví s Washingtonem a tlakem na udržení přístupu k čínskému trhu. Vliv cla na mezinárodní vztahy v jihovýchodní Asii tak zůstává jedním z nejvýznamnějších důsledků probíhající globální obchodní konfrontace.
在 EUR/USD 的 4 小時圖上,波浪型態已經持續數月保持不變。上升趨勢段的形成仍在繼續,新聞背景大多對美元不利。唐納德·特朗普發起的貿易戰旨在增加預算收入和消除貿易逆差。然而,這些目標尚未達成,貿易協議簽訂困難,而特朗普的「一項大法律」預計在未來幾年將美國國家債務增加3萬億美元。市場對特朗普上任前六個月的評價非常低,認為他的行動對美國的穩定和繁榮構成威脅。
目前,該貨幣對繼續在波浪3內形成波浪4,這可能採用三波結構形式。如果情況如此,波浪4可能很快完成。然而,新聞背景在塑造修正波中起著重要作用。如果美元持續獲得支持,修正型態可能會進一步延伸或轉變為衝動波。
EUR/USD 匹對週五意外上漲了 130 個基點。考慮到美國統計數據在一系列強勁報告和普遍積極的數據後出現如此疲弱的情況,這一舉措令人驚訝。本週早些時候,一些經濟指標令人振奮,此外,唐納德·特朗普宣布簽署多項對美國有利的重要貿易協議。除此之外,傑羅姆·鮑威爾再次令鴿派市場失望,拒絕在九月承諾任何貨幣政策寬鬆。
因此,儘管這週美元表現強勁,但一份非農就業報告就足以引發拋售。七月份的數據不僅低於市場預期(73,000 對 110,000),而且六月數據也從 147,000 大幅修訂至 14,000。考慮到五月份僅創造了 19,000 個新工作,可以明顯看出美國勞動力市場面臨重大挑戰——使得七月數字顯得相對較高。
考慮到所有這些因素,其他報告幾乎變得無關緊要。就我看來,目前該工具處於一個非常重要的點位。三波的下行結構(a-b-c)看起來已經完整且完全成形。因此,一個新的上升衝動波應該會從當前水平開始形成。如果這一假設正確,我們可能很快會看到我最近幾週預測的上漲。誠然,修正結構可能採取更長且更復雜的形式,但這需要未來幾週美元的重新支持。
根據 EUR/USD 分析,我推斷該貨幣對仍在形成上升趨勢段中。波浪結構在很大程度上依賴於新聞背景,特別是特朗普的決策和美國外交政策。此趨勢段的目標可能延伸至1.2500 水平。因此,我繼續考慮持有目標約在 1.1875(一個 161.8% 菲波那契水平)及更高的多頭倉位。波浪4可能在接下來幾天完成(或已完成),因此交易者應該在下周尋找新的買入機會。
我分析的核心原則: