Ceny ropy se po dvoudenním růstu opět obrátily směrem dolů, když trh znejistěl v reakci na vývoj v geopolitické situaci kolem války na Ukrajině. Klíčovým spouštěčem poklesu byly výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který oznámil, že USA se pravděpodobně nezúčastní plánovaných mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem, a zároveň nevyslal žádný signál o možné snaze tlačit na hlavní producenty ropy ze skupiny OPEC+. Trhy tak zůstaly bez jasného vodítka, co lze očekávat v nejbližším období jak v oblasti nabídky ropy, tak geopolitické stability.
Ropa Brent se propadla pod hranici 66 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI se obchodovala těsně nad 63 dolary za barel. Tento vývoj přichází v kontextu širší volatility na trhu s ropou, která je způsobena jak ekonomickými faktory, tak politickými událostmi. V posledních týdnech ceny ropy oscilovaly, protože investoři reagovali na kombinaci zmírnění obchodní války mezi USA a Čínou, nadějí na stabilizaci vztahů s Íránem a vyhlídek na obnovení těžby některých klíčových producentů z OPEC+.

V dubnu došlo k prudkému propadu cen ropy o téměř 16 %, což bylo důsledkem zpomalující globální poptávky, rostoucích zásob a nejistoty ohledně mezinárodní spolupráce při omezování těžby. Následné oživení v květnu bylo částečně způsobeno pozitivnějšími očekáváními ohledně obchodních vztahů mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Přesto však trh zůstává zranitelný vůči jakékoli nové zprávě, která by mohla ovlivnit rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou.
Obavy investorů vzrostly také kvůli nejistému vývoji jednání mezi USA a Íránem. Íránské vedení opětovně prohlásilo, že jeho schopnost obohacovat uran je „absolutně neoddiskutovatelná“, což je klíčový bod sporu ve snaze obnovit jadernou dohodu. Pokud by jednání vedla ke zrušení nebo zmírnění sankcí, mohla by se íránská ropa rychle vrátit na globální trh, což by dále zvýšilo nabídku a vyvinulo tlak na ceny.
Robert Rennie, vedoucí výzkumu komodit ve společnosti Westpac Banking Corp., v této souvislosti uvedl, že ceny ropy Brent kolem 66–67 dolarů jsou přehnané a že by se mohly „vrátit zpět do pásma 60–65 dolarů za barel“, jakmile členové OPEC+ znovu obnoví pozastavenou produkci. Rennie zároveň upozornil, že ani rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem, ani jednání mezi USA a Íránem nepřinesou rychlý výsledek, což znamená, že trh s ropou bude zřejmě dál oscilovat v závislosti na krátkodobých zprávách a spekulacích.
Navíc Trumpovo oznámení, že USA nebudou přímo zasahovat do mírových jednání, posílilo v očích investorů pocit nejistoty. Absence amerického vlivu na průběh vyjednávání může zpomalit nebo zkomplikovat proces dosažení dohody o příměří, a tedy prodlužovat konflikt – což má přímý dopad na bezpečnost energetických toků ve východní Evropě i globální logistiku. V kombinaci s hrozbou návratu íránské ropy se tak trh připravuje na možný nadbytek nabídky, což snižuje motivaci investorů držet dlouhé pozice.

Zároveň není bez významu, že trhy pozorně sledují také postoj dalších členů OPEC+, především Ruska a Saúdské Arábie. Tyto země zatím nevyslaly jasný signál, zda se chystají měnit svou těžební strategii. Pokud by došlo k návratu některých objemů, které byly doposud omezeny, globální nabídka by se mohla během několika týdnů výrazně zvýšit, což by vedlo k dalšímu poklesu cen.
Zkrátka, ropa se aktuálně nachází ve velmi citlivém bodě. Jakékoli nové informace z oblasti diplomacie, sankcí či těžby mohou během několika hodin změnit směr trhu. Investoři tak zůstávají obezřetní a sledují nejen vývoj cen, ale i výroky politiků a centrálních aktérů v oblasti energetiky.
Japonský jen zaznamenal prudký růst poté, co guvernér Bank of Japan Kazuo Ueda dal jasný náznak, že by jeho výbor mohl brzy zvýšit úrokové sazby, čímž zdůraznil možnost takového rozhodnutí na prosincovém zasedání Bank of Japan.
Investoři reagovali okamžitě a začali aktivně nakupovat jen, což vedlo k jeho posílení vůči americkému dolaru a dalším hlavním měnám. Trh interpretoval Uedovy komentáře jako signál, že ultra uvolněná měnová politika, kterou Japonská centrální banka provádí již mnoho let, se chýlí ke konci. To vše se děje na pozadí rostoucího inflačního tlaku v zemi a obav z dalšího významného oslabení jenu, které negativně ovlivňuje kupní sílu domácností.
Ueda zdůraznil, že rada pečlivě sleduje dynamiku cen a mezd a pokud získá jistotu o udržitelnosti inflace, je připravena zvážit změnu měnové politiky. Uvedl také, že prosincové zasedání bude klíčovým momentem pro přijetí rozhodnutí, protože do té doby bude mít rada k dispozici více údajů k analýze.
"Centrální banka zváží všechny klady a zápory zvýšení klíčové úrokové sazby a po analýze stavu ekonomiky, inflace a finančních trhů v tuzemsku i zahraničí přijme příslušná rozhodnutí," uvedl Ueda v pondělí při rozhovoru s místními zástupci podnikatelské sféry v Nagoje. "Jakékoli zvýšení by představovalo úpravu úrovně uvolnění, protože reálná úroková sazba zůstává na velmi nízké úrovni," dodal.
Rozhodnutí Bank of Japan zvýšit úrokové sazby by mohlo mít významný dopad na globální finanční trhy. Japonsko je jedním z největších věřitelů světa a vyšší sazby by mohly vyvolat odliv kapitálu z jiných zemí, zejména těch s nižšími sazbami. Mohlo by to také ovlivnit hodnotu japonských aktiv, jako jsou akcie a dluhopisy. Zároveň by zvýšení sazeb mohlo pomoci stabilizovat jen a snížit inflační tlak v Japonsku. Nicméně by to mohlo také zpomalit ekonomický růst, protože vyšší sazby zvyšují náklady na půjčky pro podniky a spotřebitele. Vzhledem k politikám nové japonské premiérky bude muset Bank of Japan najít rovnováhu mezi potřebou bojovat s inflací a podporovat hospodářský růst.
Někteří členové vládní koalice a ekonomičtí poradci premiérky Sanae Takaichi se domnívají, že lednový krok ze strany Bank of Japan by byl vhodnější, aby se zabránilo vysílání smíšených signálů na trhy poté, co vláda minulý měsíc představila svůj největší nový balíček výdajů od uvolnění omezení souvisejících s pandemií. Krok ke změně politiky v lednu by také dal Uedovi více času na posouzení počáteční dynamiky v každoročních mzdových jednáních, která obvykle končí v březnu. Nicméně přetrvávající vysoká inflace a slabý jen jsou faktory, které podporují potřebu dřívější změny politiky.
Pokud jde o aktuální technickou situaci pro USD/JPY, kupující potřebují převzít kontrolu nad nejbližší rezistencí na úrovni 155,70. To jim umožní cílit na 156,10, nad kterou bude poměrně obtížné prorazit. Nejvzdálenější cíl je úroveň 156,70. Pokud pár klesne, medvědi se pokusí znovu získat kontrolu na úrovni 155,40. Pokud se jim to podaří, proražení tohoto rozsahu vážně ohrozí pozice býků a zatlačí USD/JPY k minimům 155,05, s potenciálem dosáhnout 154,70.
RYCHLÉ ODKAZY