Ceny ropy se po dvoudenním růstu opět obrátily směrem dolů, když trh znejistěl v reakci na vývoj v geopolitické situaci kolem války na Ukrajině. Klíčovým spouštěčem poklesu byly výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který oznámil, že USA se pravděpodobně nezúčastní plánovaných mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem, a zároveň nevyslal žádný signál o možné snaze tlačit na hlavní producenty ropy ze skupiny OPEC+. Trhy tak zůstaly bez jasného vodítka, co lze očekávat v nejbližším období jak v oblasti nabídky ropy, tak geopolitické stability.
Ropa Brent se propadla pod hranici 66 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI se obchodovala těsně nad 63 dolary za barel. Tento vývoj přichází v kontextu širší volatility na trhu s ropou, která je způsobena jak ekonomickými faktory, tak politickými událostmi. V posledních týdnech ceny ropy oscilovaly, protože investoři reagovali na kombinaci zmírnění obchodní války mezi USA a Čínou, nadějí na stabilizaci vztahů s Íránem a vyhlídek na obnovení těžby některých klíčových producentů z OPEC+.

V dubnu došlo k prudkému propadu cen ropy o téměř 16 %, což bylo důsledkem zpomalující globální poptávky, rostoucích zásob a nejistoty ohledně mezinárodní spolupráce při omezování těžby. Následné oživení v květnu bylo částečně způsobeno pozitivnějšími očekáváními ohledně obchodních vztahů mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Přesto však trh zůstává zranitelný vůči jakékoli nové zprávě, která by mohla ovlivnit rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou.
Obavy investorů vzrostly také kvůli nejistému vývoji jednání mezi USA a Íránem. Íránské vedení opětovně prohlásilo, že jeho schopnost obohacovat uran je „absolutně neoddiskutovatelná“, což je klíčový bod sporu ve snaze obnovit jadernou dohodu. Pokud by jednání vedla ke zrušení nebo zmírnění sankcí, mohla by se íránská ropa rychle vrátit na globální trh, což by dále zvýšilo nabídku a vyvinulo tlak na ceny.
Robert Rennie, vedoucí výzkumu komodit ve společnosti Westpac Banking Corp., v této souvislosti uvedl, že ceny ropy Brent kolem 66–67 dolarů jsou přehnané a že by se mohly „vrátit zpět do pásma 60–65 dolarů za barel“, jakmile členové OPEC+ znovu obnoví pozastavenou produkci. Rennie zároveň upozornil, že ani rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem, ani jednání mezi USA a Íránem nepřinesou rychlý výsledek, což znamená, že trh s ropou bude zřejmě dál oscilovat v závislosti na krátkodobých zprávách a spekulacích.
Navíc Trumpovo oznámení, že USA nebudou přímo zasahovat do mírových jednání, posílilo v očích investorů pocit nejistoty. Absence amerického vlivu na průběh vyjednávání může zpomalit nebo zkomplikovat proces dosažení dohody o příměří, a tedy prodlužovat konflikt – což má přímý dopad na bezpečnost energetických toků ve východní Evropě i globální logistiku. V kombinaci s hrozbou návratu íránské ropy se tak trh připravuje na možný nadbytek nabídky, což snižuje motivaci investorů držet dlouhé pozice.

Zároveň není bez významu, že trhy pozorně sledují také postoj dalších členů OPEC+, především Ruska a Saúdské Arábie. Tyto země zatím nevyslaly jasný signál, zda se chystají měnit svou těžební strategii. Pokud by došlo k návratu některých objemů, které byly doposud omezeny, globální nabídka by se mohla během několika týdnů výrazně zvýšit, což by vedlo k dalšímu poklesu cen.
Zkrátka, ropa se aktuálně nachází ve velmi citlivém bodě. Jakékoli nové informace z oblasti diplomacie, sankcí či těžby mohou během několika hodin změnit směr trhu. Investoři tak zůstávají obezřetní a sledují nejen vývoj cen, ale i výroky politiků a centrálních aktérů v oblasti energetiky.
Der japanische Yen stieg stark an, nachdem der Gouverneur der Bank of Japan, Kazuo Ueda, heute einen klaren Hinweis darauf gegeben hatte, dass sein Vorstand möglicherweise bald die Zinssätze anheben könnte. Er betonte die Möglichkeit, dass eine solche Entscheidung auf der Sitzung der Bank of Japan im Dezember getroffen werden könnte.
Anleger reagierten sofort und begannen, den Yen aktiv zu kaufen, was zu einer Stärkung gegenüber dem US-Dollar und anderen wichtigen Währungen führte. Der Markt interpretierte Uedas Kommentare als Signal dafür, dass die von der Bank of Japan seit Jahren verfolgte ultra-lockere Geldpolitik allmählich zu Ende geht. All dies geschieht vor dem Hintergrund eines steigenden Inflationsdrucks im Land und der Besorgnis über eine weitere erhebliche Schwächung des Yens, die sich negativ auf die Kaufkraft der Haushalte auswirkt.
Ueda betonte, dass der Vorstand Preis- und Lohndynamiken genau beobachtet und bereit sei, eine Änderung der Geldpolitik in Betracht zu ziehen, wenn man von der Nachhaltigkeit der Inflation überzeugt sei. Er merkte auch an, dass das Treffen im Dezember ein entscheidender Moment für die Entscheidungsfindung sein wird, da der Vorstand bis dahin mehr Daten zur Analyse vorliegen wird.
"Die Zentralbank wird alle Vor- und Nachteile einer Anhebung des Leitzinses abwägen und entsprechende Entscheidungen treffen, nachdem sie den Zustand der Wirtschaft, der Inflation und der Finanzmärkte im In- und Ausland analysiert hat", sagte Ueda am Montag bei einem Treffen mit lokalen Unternehmensvertretern in Nagoya. "Jede Anhebung würde eine Anpassung des Lockerungsniveaus darstellen, da der reale Zinssatz nach wie vor auf einem sehr niedrigen Niveau liegt", fügte er hinzu.
Eine Entscheidung der Bank of Japan, die Zinsen zu erhöhen, könnte bedeutende Auswirkungen auf die globalen Finanzmärkte haben. Japan gehört zu den größten Gläubigern der Welt, und höhere Zinsen könnten Kapitalabflüsse aus anderen Ländern auslösen, insbesondere aus solchen mit niedrigeren Zinsen. Es könnte sich auch auf den Wert japanischer Vermögenswerte wie Aktien und Anleihen auswirken. Gleichzeitig könnte eine Zinserhöhung dazu beitragen, den Yen zu stabilisieren und den Inflationsdruck in Japan zu verringern. Allerdings könnte es auch das Wirtschaftswachstum verlangsamen, da höhere Zinsen die Kreditkosten für Unternehmen und Verbraucher erhöhen. Angesichts der Politik des neuen japanischen Premierministers wird die Bank of Japan ein Gleichgewicht finden müssen zwischen der Notwendigkeit, die Inflation zu bekämpfen, und der Unterstützung des Wirtschaftswachstums.
Einige Mitglieder der regierenden Koalition und Wirtschaftsberater von Premierministerin Sanae Takaichi sind der Meinung, dass ein Vorgehen der Bank of Japan im Januar vorzuziehen wäre, um den Märkten nach der letzten Monat vom Regierung eingeführten größten neuen Ausgabenmaßnahme seit der Lockerung pandemiebedingter Beschränkungen keine gemischten Signale zu senden. Ein Schritt im Januar würde Ueda auch mehr Zeit geben, die anfängliche Dynamik in den jährlichen Lohnverhandlungen zu bewerten, die typischerweise im März abgeschlossen werden. Dennoch sind anhaltend hohe Inflation und ein schwacher Yen Faktoren, die die Notwendigkeit einer früheren Politikumstellung unterstützen.
Was das aktuelle technische Bild des USD/JPY betrifft, müssen Käufer den nächstgelegenen Widerstand bei 155,70 einnehmen. Dies wird es ihnen ermöglichen, auf 156,10 abzuzielen, oberhalb dessen ein Ausbruch ziemlich schwierig sein wird. Das fernere Ziel ist das Niveau von 156,70. Wenn das Paar fällt, werden die Bären versuchen, die Kontrolle bei 155,40 zurückzuerlangen. Sollte ihnen das gelingen, würde ein Durchbruch dieser Spanne einen ernsthaften Schlag gegen die Bullen bedeuten und USD/JPY in Richtung des Tiefs von 155,05 drängen, mit der Aussicht, 154,70 zu erreichen.
QUICK LINKS