Ceny ropy stoupají, inflace se vrací: Konflikt s Íránem zvyšuje napětí
Americká ekonomika se znovu ocitá pod tlakem stoupajících cen ropy, které mohou oživit inflační spirálu. Tento vývoj odstartoval poté, co Spojené státy o víkendu zaútočily na tři íránská jaderná zařízení, čímž vystupňovaly napětí na Blízkém východě. Investoři i spotřebitelé tak s obavami sledují, co bude následovat. Hlavní otázkou přitom zůstává, jak dlouho a jak prudce se ceny pohonných hmot budou zvyšovat.
Analytici předpovídají, že ropa brzy překročí hranici 80 dolarů za barel. Andy Lipow, odborník na ropný trh, uvedl, že k tomu dojde hned po otevření trhů v neděli večer. Americká ropa se přitom od začátku roku držela spíše v nižším pásmu, což pomáhalo držet ceny benzínu na uzdě. V mnoha částech USA dokonce klesly pod 3 dolary za galon, což představovalo vítanou úlevu pro domácnosti. Tento pozitivní trend je však nyní vážně ohrožen.
Ceny ropy už od 13. června, kdy Izrael překvapivě zaútočil na íránské cíle, vzrostly o zhruba 10 %. V pátek sice lehce poklesly po Trumpově oznámení dvoutýdenního odkladu rozhodnutí o případném útoku, nicméně víkendové akce vše zvrátily. A jestliže se Írán skutečně rozhodne uzavřít Hormuzský průliv, cena ropy může rychle poskočit ke 100 dolarům za barel.

Hormuzský průliv je z pohledu globálního trhu naprosto klíčovým bodem – přes něj totiž prochází přibližně 20 % světové ropné produkce. V neděli íránský ministr zahraničí Abbas Araghchi potvrdil, že Teherán má „několik možností“, jak na útok USA reagovat. Výzvy k uzavření úžiny už zazněly ze strany vlivných poradců íránského vůdce.
Podle Boba McNallyho, experta z Rapidan Energy Group, by takový krok mohl vést k další vojenské eskalaci. Spojené státy i jejich spojenci by pravděpodobně reagovali silou. Kromě průlivu by Írán mohl ohrozit i ropnou infrastrukturu v okolních zemích, čímž by způsobil chaos nejen na trzích, ale i v zásobování.
Američané se už nyní musí připravit na cenový šok u čerpacích stanic. Jak upozorňuje Patrick De Haan ze společnosti GasBuddy, prudké výkyvy na trhu se do maloobchodních cen promítnou velmi rychle – často během několika dní. Pokud by se cena ropy skutečně vyšplhala až ke stovce, znamenalo by to zdražení benzínu až o 75 centů za galon.
Podle ekonomů však ropa není jediný faktor, který bude tlačit ceny nahoru. Joe Brusuelas z RSM upozorňuje, že se k tomu přidají i Trumpovy cla a další aspekty obchodní politiky. Očekává, že inflace v příštích třech měsících výrazně zrychlí, a to i navzdory tomu, že jaro přineslo relativně klidné cenové prostředí.
Mezinárodní komunita, zejména Čína, která odebírá přibližně třetinu ropy z Perského zálivu, už začala vyvíjet diplomatický tlak. Marco Rubio vyzval Peking, aby na Írán zatlačil – uzavření Hormuzu by totiž poškodilo především asijské ekonomiky. Spojené státy jsou na dovoz z tohoto regionu výrazně méně závislé.
Zatímco svět čeká na další kroky Teheránu, investoři i centrální banky zvažují možné scénáře. Pokud by došlo k dlouhodobému narušení ropného trhu, globální inflace by mohla opět nabrat na síle – a spolu s ní i tlak na zvyšování úrokových sazeb.

Dlouhodobé dopady eskalace konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem mohou výrazně ovlivnit i globální investiční strategie. V období rostoucí nejistoty se investoři zpravidla uchylují k tzv. bezpečným přístavům, mezi něž patří například zlato, americké státní dluhopisy nebo švýcarský frank. Pokud se situace v Hormuzském průlivu dále vyhrotí, lze očekávat zvýšenou volatilitu na akciových trzích a pokles důvěry v rizikovější aktiva, jako jsou technologie nebo rozvíjející se trhy.
Zvýšené geopolitické napětí rovněž ztěžuje rozhodování centrálním bankám, především Federálnímu rezervnímu systému USA. Na jedné straně čelí tlaku kvůli vysoké inflaci, která by si vyžádala vyšší úrokové sazby. Na druhé straně však musí zohlednit i možné negativní dopady na růst ekonomiky, zejména pokud se ceny energií udrží na vyšších úrovních. Tento konflikt tak vytváří velmi komplikovanou rovnováhu mezi stabilitou cen a podporou hospodářství.
Růst cen ropy zároveň zvyšuje výrobní náklady v řadě odvětví. Nejvíce postiženy budou energeticky náročné sektory, jako je doprava, průmysl a zemědělství. Dopravci čelí vyšším nákladům na palivo, což může vést ke zdražení zboží napříč celým dodavatelským řetězcem. Spotřebitelé pak mohou brzy pocítit vyšší ceny nejen na pumpách, ale i v obchodech, kde se efekt dominového zdražování rychle projeví.
V neposlední řadě hrozí i dlouhodobější geopolitická fragmentace. Konflikt s Íránem může posílit aliance mimo tradiční západní rámec, včetně strategického sbližování Teheránu s Moskvou a Pekingem. Tyto nové mocenské vazby by mohly v budoucnu ohrozit pozici dolaru jako globální rezervní měny i dosavadní strukturu mezinárodního obchodu. Jakékoli další výkyvy na trzích tak budou stále více závislé nejen na ekonomických datech, ale i na nevyzpytatelné politice.
Gold (XAU/USD) notiert in der Nähe der psychologisch wichtigen Marke von 4700 US‑Dollar und versucht, seine leicht bullische Tendenz zu behaupten. Die Eskalation der Konfrontation zwischen den Vereinigten Staaten und Iran in der Straße von Hormus sowie der mangelnde Fortschritt im Friedensprozess sorgen weiterhin für anhaltende Spannungen an den Märkten. Zugleich begrenzen erhöhte Inflationsrisiken die Erwartungen an eine Lockerung der Geldpolitik durch die U.S. Federal Reserve, was den US‑Dollar stärkt und Druck auf das Edelmetall ausübt.
Anzeichen für eine Zuspitzung zwischen den USA und Iran halten an, während die U.S. Navy eine Seeblockade iranischer Häfen aufrechterhält. Der iranische Außenminister Abbas Araghchi bezeichnete diese Maßnahmen als Kriegshandlung. Gleichzeitig betonte der führende Unterhändler Mohammad Bagher Ghalibaf, ein vollständiger Waffenstillstand ergebe nur dann Sinn, wenn keine Beschränkungen im Zusammenhang mit der Seeblockade bestünden. Parallel dazu wies der US‑Präsident Donald Trump die Seestreitkräfte des Landes an, alle Schiffe zu zerstören, die Minen in dem strategisch wichtigen Seeweg verlegen. Dies verringert die Wahrscheinlichkeit einer nachhaltigen Deeskalation und stützt die Nachfrage nach dem US‑Dollar als Reservewährung, was den Druck auf Gold erhöht.
Unterdessen halten anhaltende Störungen der Energieversorgung über eine zentrale Transportroute die Ölpreise auf einem erhöhten Niveau. Dies schürt zusätzlich die Sorge vor einer beschleunigten globalen Inflation und könnte zu einer strafferen Geldpolitik der großen Zentralbanken, einschließlich der Federal Reserve, führen. Aktuelle Markterwartungen gehen lediglich von einer Zinssenkung der Fed um 25 Basispunkte im Jahr 2026 aus. Ein solches Szenario unterstützt die Renditen von US‑Staatsanleihen und den US‑Dollar, wirkt sich jedoch negativ auf nicht verzinsliche Anlagen wie Gold aus und erhöht die Wahrscheinlichkeit weiterer Schwäche.
Im US‑Makrokalender steht am Freitag die Veröffentlichung der revidierten Zahlen zum University of Michigan Consumer Sentiment Index an. Dennoch bleiben geopolitische Faktoren der entscheidende Treiber, der die Volatilität an den globalen Märkten erhöhen und Handelschancen im Goldmarkt prägen kann. Das aktuelle fundamentale Umfeld signalisiert jedoch, dass für das Währungspaar XAU/USD weiterhin ein bärisches Szenario überwiegt. Daher können etwaige korrektive Aufwärtsbewegungen als Verkaufsgelegenheiten betrachtet werden und dürften sich als nur von kurzer Dauer erweisen.
Aus technischer Sicht könnten die Bullen wieder die Kontrolle übernehmen, falls es den Kursen gelingt, die 20‑Tage‑ und 100‑Tage‑SMAs erneut nach oben zu durchbrechen. Da die Oszillatoren jedoch in den negativen Bereich gedreht sind, bestätigt dies die Stärke der Bären. Gelingt es Gold nicht, das Niveau von 4645 US‑Dollar zu verteidigen, könnte sich der Rückgang in Richtung der psychologisch wichtigen Marke von 4500 US‑Dollar beschleunigen.
QUICK LINKS