Donald Trump právě zahájil summit G7 kritikou o vyloučení Ruska

Komentáře amerického prezidenta znamenají nepříjemný začátek setkání v Kanadě.

Trumpova provokace hned na úvod

Americký prezident Donald Trump zahájil letošní summit G7 v kanadských Skalistých horách ostrou kritikou přístupu skupiny k Rusku. Spolu s kanadským premiérem Markem Carneyem označil vyloučení Ruska ze skupiny G8 za „velkou chybu“ a tvrdil, že právě tato izolace vedla k ruské invazi na Ukrajinu. Trump se opakovaně vyslovil pro návrat Moskvy do skupiny, čímž narušil jednotnou linii západních lídrů vůči ruské agresi. „Putin mluví se mnou, s nikým jiným ne,“ prohlásil Trump s typickým důrazem na vlastní vliv.

Zároveň připustil, že začlenění Číny do G7 by nemusel být „špatný nápad“, čímž dále posunul mantinely tradičního pojetí skupiny liberálních demokracií. To vyvolalo otázky, zda Trump vůbec sdílí hodnotové ukotvení této aliance.

Obchod, Írán a napětí s Kanadou

Jednání s hostitelem summitu, Markem Carneyem, sice byla označena za „produktivní“, ale spory o obchodní cla mezi USA a Kanadou zůstávají nevyřešené. Trump, který v minulosti uvalil vysoká cla na kanadský kov, se nyní snaží o domluvu, ale přiznal, že průlom nemusí být na dohled. Vztahy zkomplikovala i jeho narážka na možnost připojení Kanady jako 51. stát USA, kterou kanadská strana vnímala jako hrubě nevhodnou.

Pokud jde o geopolitiku, Trump opět ukázal, že se od ostatních lídrů G7 liší. V souvislosti s konfliktem mezi Izraelem a Íránem, který vypukl těsně před summitem, Trump prohlásil, že „Írán tuto válku nevyhraje“ a vyzval Teherán k okamžitému jednání. Zároveň zdůraznil neochvějnou podporu Izraele ze strany USA, aniž by blíže specifikoval rozsah americké účasti.

Summit jako zrcadlo diplomatické izolace

Ostatní lídři G7, včetně britského premiéra Sira Keira Starmera, se během víkendu setkávali neformálně mimo hlavní program summitu. Společná schůzka s francouzským prezidentem Macronem, italskou premiérkou Meloniovou a německým kancléřem Merzem byla podle oficiálních vyjádření neformální, ale pozorovatelé ji vnímali jako koordinaci strategie vůči Trumpovi.

Starmer v pondělí uvedl, že panuje „shoda na deeskalaci“ izraelsko-íránského konfliktu, avšak žádné společné prohlášení G7 se zatím nerýsuje. Trumpova neochota jednat v tandemu a jeho často nekonzistentní postoje ke klíčovým tématům, jako je Ukrajina, obchod nebo bezpečnost, znemožňují konsenzus. Téma jeho řízení a přístup k diplomacii se podle zdrojů stalo neoficiálním bodem programu pro většinu účastníků summitu.

Nálada na summitu: opatrnost, nejistota, vnitřní napětí

Trumpova přítomnost na summitu přináší do jednání G7 nejen osobní napětí, ale i strukturální nejistotu. V situaci, kdy se svět potýká s válkami, inflací a geopolitickou nestabilitou, vyžaduje efektivní spolupráce spíše předvídatelnost než jednostranné kroky. Lídři skupiny si to zjevně uvědomují – otázkou je, zda najdou způsob, jak Trumpa zkrotit bez toho, aby rozbili jednotu Západu.

Závěr letošního summitu G7 v kanadských Skalistých horách ukazuje hluboké rozdělení mezi Spojenými státy a jejich tradičními partnery. Donald Trump opět zvolil konfrontační a individualistický tón, který zpochybňuje základní principy multilaterální diplomacie. Jeho otevřená kritika vyloučení Ruska a návrhy na začlenění Číny do G7 ukazují, že má jinou vizi mezinárodního uspořádání než většina ostatních lídrů. Zároveň svou nejasnou podporou Izraeli a výzvami k Íránu přispívá k nejistotě ohledně americké role v eskalujícím konfliktu na Blízkém východě.

Neformální schůzky mezi evropskými lídry a premiérem Kanady naznačují, že v zákulisí probíhá snaha o společný přístup k Trumpovi, který je vnímán jako destabilizující faktor. Absence konsenzu o klíčových otázkách – včetně mírového urovnání války na Ukrajině nebo jednotné reakce na konflikt mezi Izraelem a Íránem – ukazuje na klesající schopnost skupiny G7 jednat jako jednotný blok. Trumpova přítomnost tak summit proměnila spíše v test diplomatické trpělivosti než v konstruktivní fórum.Vzhledem k blížícím se americkým volbám se G7 ocitá ve stínu nejistoty, zda bude možné obnovit stabilní transatlantickou spolupráci. To činí letošní summit důležitým milníkem nejen pro budoucnost globální diplomacie, ale i pro samotnou roli USA ve světě.