Prezident newyorského Fedu John Williams v aktuální prognóze představil obezřetný výhled americké ekonomiky pro rok 2025.
Vzhledem k nejistotě spojené s nově zavedenými cly a celkovému geopolitickému napětí očekává růst míry nezaměstnanosti a zpomalení tempa ekonomického růstu. Jeho komentáře přišly v době, kdy trhy zůstávají rozkolísané a investoři stále hledají oporu v měnové politice centrální banky.
Podle Williamse by mohla míra nezaměstnanosti během příštího roku vzrůst ze současných 4,2 % na úroveň mezi 4,5 % až 5 %. Zdůraznil, že ekonomické predikce jsou nadále nejisté, avšak „širší obrysy výhledu“ se podle něj začínají vyjasňovat poté, co prezident Donald Trump oznámil plán na zavedení nejvyšších celních sazeb za posledních sto let. Tyto zásahy by podle Williamse mohly mít výrazné dopady na zaměstnanost i spotřebitelskou poptávku.
I když se Williams ve svém projevu výslovně nezmínil o riziku recese, jeho slova mohou naznačovat opatrnost. V rámci své prognózy zmiňuje, že míra nezaměstnanosti by se mohla přiblížit hranici, která odpovídá tzv. Sahmovu pravidlu. To je statistický ukazatel, podle kterého nárůst nezaměstnanosti o 50 bazických bodů (tj. 0,5 procentního bodu) oproti průměru posledních tří měsíců často signalizuje blížící se recesi. Tuto zákonitost popsala ekonomka a bývalá pracovnice Fedu Claudia Sahmová a centrální bankéři k ní v posledních letech přihlížejí jako k varovnému signálu.
Williams dále předpokládá, že růst reálného HDP v roce 2025 zpomalí pod úroveň 1 %, což by znamenalo výrazné ochlazení v porovnání s předchozími roky. Toto zpomalení je přičítáno kombinaci obchodních bariér, globálních nejistot a poklesu spotřebitelské důvěry.
Jedním z přímých důsledků zavedení cel je podle Williamsovy prognózy zvýšená inflace. Podle něj by se celková inflace mohla letos vyšplhat mezi 3,5 % až 4 %, což je výrazně nad 2% inflačním cílem Fedu. Tento vývoj potvrzuje narůstající tlak na spotřebitele a domácnosti, které již nyní čelí vyšším nákladům na zboží i služby.
Williams uvedl, že otázkou nyní je, do jaké míry se letošní inflační tlaky přelijí do roku 2026. Pokud by veřejnost začala očekávat, že vyšší inflace zůstane déle, mohl by to být problém pro stabilitu cen. Fed proto podle něj bude muset pečlivě sledovat inflační očekávání domácností i firem, a v případě potřeby upravit svou politiku.
Za nejistý faktor označil také vývoj v globální ekonomice. Změna obchodní politiky Spojených států by mohla mít dalekosáhlé důsledky, nejen pro americké firmy, ale i pro obchodní partnery v Evropě, Asii i Jižní Americe.
V oblasti měnové politiky Williams zdůraznil, že současné nastavení základní úrokové sazby Fedu v rozmezí 4,25 % až 4,5 % považuje za přiměřené. Tato úroveň byla zachována od prosince loňského roku a podle jeho slov zohledňuje jak relativně silný trh práce, tak i přetrvávající inflační tlaky. „Současné mírně restriktivní nastavení měnové politiky je vzhledem k solidnímu trhu práce a inflaci, která je stále nad naším dvouprocentním cílem, zcela přiměřené,“ uvedl doslova.
Williams rovněž poznamenal, že Fed má dostatek prostoru reagovat na vývoj ekonomických dat, a je připraven svou politiku upravit, pokud se ukáže, že inflační tlak je větší, nebo naopak pokud dojde k výraznějšímu ochlazení ekonomiky. To je podle něj klíčová výhoda současného rámce měnové politiky – flexibilita a schopnost rychle přizpůsobit kurz aktuálním podmínkám.
Z jeho vyjádření vyplývá, že centrální banka je vnímavá ke změnám v ekonomickém prostředí a nepřehlíží možné signály z trhu práce ani z oblasti cenového vývoje.
Projev Johna Williamse přinesl smíšený, ale důležitý pohled na současný stav americké ekonomiky. Na jedné straně varuje před možným nárůstem nezaměstnanosti a zpomalením růstu, na straně druhé ale potvrzuje, že Fed situaci aktivně sleduje a má v ruce nástroje, jak na vývoj reagovat.
Zvýšená cla, která prezident Trump oznámil jako součást nové obchodní politiky, podle Williamse sice krátkodobě zvýší inflaci, ale zároveň zpomalí růst a mohou negativně ovlivnit spotřebitelskou důvěru i trh práce. V této souvislosti lze očekávat, že v příštích měsících bude Fed vystaven rostoucímu tlaku na jemnější řízení měnové politiky.
Investoři, analytici i samotní spotřebitelé by proto měli v nadcházejícím období sledovat nejen inflační data, ale také vývoj nezaměstnanosti, který se může stát klíčovým ukazatelem směru, kterým se americká ekonomika v roce 2025 vydá.
The S&P 500 remains in a state of uncertainty despite positive developments such as new trade deals with Japan and other nations.
Investors remain concerned about a potential slowdown in the US economy and rising tariffs, leaving the market highly sensitive to macroeconomic indicators and Fed commentary.
Follow the link for details.
US equity indices closed mixed following the announcement of a new trade agreement with Japan, though questions linger about the long-term implications of the deal.
Although market sentiment is optimistic, domestic risks, particularly inflation and the widening budget deficit, continue to cap further gains.
Follow the link for details.
General Motors reported a $1 billion quarterly loss due to rising tariffs, adding to market uncertainty.
At the same time, AI-driven optimism fueled gains in tech stocks, pushing the S&P 500 to a new record, led by advances in names like Nvidia and Microsoft.
Further support came from upbeat preliminary earnings forecasts in the semiconductor sector. Follow the link for details.
Trump reached a trade agreement with Japan, cutting tariffs from 25% to 15%, which sparked a strong market reaction.
Apple also revised its App Store policies, avoiding EU fines, while AstraZeneca announced a $50 billion investment in the US, boosting investor sentiment.
Against this backdrop, the tech and pharma sectors delivered the day's strongest performances. Follow the link for details.
As a reminder, InstaForex offers the best conditions for trading stocks, indices, and derivatives, helping you profit efficiently from market swings.
SZYBKIE LINKI