Zástupci téměř 200 zemí se ve středu na klimatickém summitu COP 28 dohodli, že začnou snižovat celosvětovou spotřebu fosilních paliv, aby odvrátili nejhorší dopady klimatických změn. To znamená konec ropné éry.

Dohoda, uzavřená v Dubaji po dvou týdnech náročných jednání, měla být jasným signálem pro investory a politiky, že svět se sjednotil v odhodlání odklonit se od fosilních paliv, což je podle vědců poslední šance, jak zabránit klimatické katastrofě.

Předseda summitu COP 28 Sultan Al Jaber označil dohodu za historickou, ale dodal, že opravdový úspěch bude spočívat v její realizaci.

"Jsme to, co děláme, ne to, co říkáme," prohlásil na zaplněném plenárním zasedání summitu. "Musíme učinit kroky, které jsou nezbytné, abychom tuto dohodu proměnili v opravdové skutky."

Některé země dohodu uvítaly jako úspěch, kterého se při jednáních o klimatu za celá desetiletí nepodařilo dosáhnout.

"Svět poprvé spojil síly kvůli tak jasnému poselství o nutném odklonu od fosilních paliv," řekl norský ministr zahraničí Espen Barth Eide.

Více než 100 zemí důrazně lobbovalo za to, aby bylo do dohody COP 28 zahrnuto postupné vyřazování ropy, plynu a uhlí. Setkaly se ale se se silným odporem skupiny producentů ropy OPEC v čele se Saúdskou Arábií, která uvedla, že svět může snížit emise i bez postupného vyřazování konkrétních druhů paliv.

Středeční summit byl kvůli tomuto sporu odložen o celý den a někteří pozorovatelé se obávali, že by se jednání mohla dostat do slepé uličky.

Členové OPEC ovládají téměř 80 % prokázaných světových zásob ropy a přibližně třetinu světové produkce ropy. Jejich vlády jsou na těchto příjmech do značné míry závislé.

Malé ostrovní státy ohrožené změnou klimatu přitom patřily k nejhorlivějším zastáncům postupného opouštění fosilních paliv. Podporu jim dodávali velcí producenti ropy a zemního plynu, jako jsou Spojené státy, Kanada a Norsko, stejně jako Evropská unie a desítky dalších vlád.

Dohoda do jisté míry popisuje to, co už se začalo dít: některé vlády zavedly v posledních letech politiku přechodu na ekologičtější ekonomiku.

Evropa a Spojené státy vyřadily z provozu uhelné elektrárny, celosvětová instalace obnovitelných zdrojů energie je na rekordní úrovni a mnoho zemí zavádí politiku na podporu prodeje elektromobilů.

Dohoda apeluje na vlády, aby tento proces urychlily – konkrétně aby do roku 2030 ztrojnásobily kapacitu obnovitelných zdrojů energie na celém světě, podpořily úsilí o snížení spotřeby uhlí a uspíšily vývoj technologií, jako je zachycování a ukládání uhlíku, které mohou vyčistit sektory, jež se těžko dekarbonizují.

Několik dalších zemí produkujících ropu, včetně SAE, které summit hostily, se zasazovalo o to, aby bylo do paktu zahrnuto i zachycování uhlíku. Kritici prohlašují, že tato technologie je stále drahá a ve velkém měřítku nevyzkoušená a mohla by být využita k ospravedlnění pokračující těžby.

Teď, když je dohoda uzavřena, nesou země odpovědnost za dosažení výsledků prostřednictvím národní politiky a investic.

Čína, která je v současnosti největším znečišťovatelem ovzduší na světě, navrhla, aby v čele tohoto procesu stály průmyslově vyspělé země.

"Rozvinuté země nesou nevyhnutelnou historickou odpovědnost za změnu klimatu," prohlásil po schválení paktu náměstek čínského ministra životního prostředí Čao Jing-min.

Ve Spojených státech, které jsou největším světovým producentem ropy a zemního plynu a historicky největším zdrojem emisí skleníkových plynů, se administrativy, které se starají o klima, snaží v rozděleném Kongresu prosadit zákony, které by odpovídaly jejich klimatickým slibům.

Prezident Joe Biden dosáhl loni významného vítězství, když schválil zákon o snížení inflace, který zahrnoval dotace na čistou energii v hodnotě stovek miliard dolarů.

K jejich rychlému zavádění přispěla i rostoucí veřejná podpora obnovitelných zdrojů energie a elektromobilů v posledních letech od Bruselu po Peking, stejně jako zdokonalování technologií, snižování nákladů a zvyšování soukromých investic.

Ropa, plyn a uhlí navzdory tomu stále představují přibližně 80 % světové spotřeby energie a prognózy, kdy celosvětová poptávka konečně dosáhne vrcholu, se značně liší.

Rachel Cleetusová, politická ředitelka Union of Concerned Scientists, dohodu o klimatu ocenila, ale uvedla, že dohoda po bohatých zemích nepožaduje víc prostředků na pomoc rozvojovým zemím při přechodu od fosilních paliv.

"Ustanovení o financování a spravedlnosti jsou opravdu nedostatečná a musejí být v budoucnu vylepšena tak, aby zajistila, že země s nízkými a středními příjmy dokážou přejít na čistou energii, a aby zmenšila rozdíly v energetické chudobě," sdělila.