Akcie společností Novo Nordisk a Eli Lilly v pondělí zaznamenaly růst poté, co farmaceutický gigant Pfizer oznámil, že ukončuje vývoj svého perorálního léku na hubnutí danuglipron.
Tento krok významně posílil pozici obou firem, které si již dnes udržují dominantní postavení na trhu léčby obezity.
Podle společnosti Pfizer (PFE) dospělo rozhodnutí k ukončení vývoje na základě vyhodnocení všech dostupných klinických dat, včetně bezpečnostních informací a zpětné vazby od regulačních orgánů. Ačkoliv většina testovaných osob netrpěla vážnějšími vedlejšími účinky, u jednoho účastníka studie třetí fáze došlo k potenciálnímu poškození jater, byť bez příznaků. Po přerušení podávání léku se stav účastníka upravil.
Firma uvedla, že přestože účinky danuglipronu byly v některých ohledech srovnatelné s již schválenými přípravky, rozhodla se soustředit své úsilí jinam. Rozhodnutí společnosti Pfizer bylo přivítáno pozitivně na trzích, zejména ze strany investorů firem Novo Nordisk (NVO) a Eli Lilly (LLY). Tyto firmy v posledních letech upevnily své postavení díky lékům Wegovy a Ozempic (Novo Nordisk) a Zepbound a Mounjaro (Eli Lilly), které si získaly silnou zákaznickou základnu i důvěru odborné veřejnosti.
Zpráva o ukončení vývoje danuglipronu se rychle promítla do tržních dat. Akcie Novo Nordisk vzrostly o 1 %, zatímco akcie Eli Lilly si připsaly přibližně 2% zisk. Pozitivní vývoj přichází v době, kdy obě firmy čelily tlaku v souvislosti s potenciálními novými americkými cly na farmaceutické výrobky, které by se mohly dotknout jejich mezinárodních výrobních operací.
Analytik Geoff Meacham ze Citi Research upozornil, že Pfizer nikdy nedisponoval dostatečně přesvědčivými daty, která by trhu naznačila reálný potenciál danuglipronu konkurovat již etablovaným přípravkům. Wall Street navíc vývoji této molekuly dosud přisuzovala jen omezený až žádný vliv na budoucí zisky společnosti.
Pfizer se podle Meachama i nadále plánuje věnovat vývoji léčby obezity – konkrétně jiné perorální sloučenině zaměřené na receptor GIPR (glukózo-dependentní inzulinotropní polypeptid). Kromě toho má firma v plánu pokračovat i v dalších výzkumných programech v rané fázi vývoje.
Analytici zároveň upozorňují, že ukončení vývoje danuglipronu uvolní Pfizeru kapacitu na přerozdělení investic do jiných slibnějších oblastí. Meacham odhaduje, že se může jednat o 10 až 15 miliard dolarů, které budou nyní k dispozici pro strategičtější účely.
Vedle velkých hráčů jako Lilly a Novo Nordisk mohou z rozhodnutí Pfizeru těžit i menší a ambiciózní společnosti, které vyvíjejí perorální GLP-1 přípravky. Prakhar Agrawal z Cantor Fitzgerald upozornil na firmy Structure Therapeutics a Metsera, které jsou nyní považovány za nejpokročilejší konkurenty v této třídě léků.
Akcie Structure Therapeutics (GPCR), která vyvíjí lék aleniglipron, vzrostly po zveřejnění zprávy o více než 12 %, zatímco Metsera zaznamenala růst přes 30 %. První klinické výsledky Metsery se očekávají ještě ve čtvrtém čtvrtletí tohoto roku.
Agrawal uvedl, že po vyřazení danuglipronu z vývoje je právě aleniglipron pravděpodobně druhým nejpokročilejším perorálním kandidátem na GLP-1 lék – hned po přípravcích Novo Nordisk.
Zatímco akcie Pfizeru zůstaly v pondělním obchodování víceméně beze změny, další konkurenti zaznamenali výrazný růst. Z hlediska širšího trhu však sektor farmacie nadále čelí tlaku, ať už kvůli nejisté obchodní politice, nebo vysokým nákladům na vývoj a schvalování léčiv.
Od začátku letošního roku ztratily akcie Pfizeru 17,4 %, zatímco Novo Nordisk oslabily o 24 % a Eli Lilly poklesla o 3,2 %. Pro porovnání, sektorový index ETF SPDR S&P Pharmaceuticals klesl o 12,1 % a S&P 500 ztratil přibližně 8,3 %.
Přesto se zdá, že právě léky na obezitu a cukrovku založené na GLP-1 budou i nadále představovat důležité růstové pole pro farmaceutické firmy. Pfizer tímto krokem sice vyklízí pole konkurence, ale současně přeskupuje síly a přesouvá pozornost k novým slibnějším projektům.
TAUTAN CEPAT