Fiskální konsolidace vlády Petra Fialy: Snížení schodku s daní na důvěryhodnost
Současné vládní koalici Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a STAN se podařilo snížit schodek státního rozpočtu, a to jak v absolutním vyjádření, tak ve vztahu k výkonu ekonomiky. Podle analytiků oslovených ČTK však vláda dosáhla tohoto výsledku za cenu zvýšení daní, čímž se vzdálila některým ze svých původních předvolebních slibů. Hospodářská politika kabinetu Petra Fialy (ODS) tak sbírá uznání i kritiku – chválu za dosažené výsledky, ale výhrady k použitému nástroji.
Podle hlavního ekonoma Portu Jana Berky vláda výrazně přispěla ke snížení deficitu. Zatímco v roce 2021 činil vládní deficit více než pět procent HDP, ke konci roku 2024 by měl klesnout na 2,2 %. Berka v této souvislosti ocenil snahu kabinetu omezit výdaje v některých resortech, což bývá tradičně velmi obtížné.
Podobně hodnotí situaci i analytik XTB Tomáš Cverna. Připomněl, že rozpočtový schodek se snížil z 419,7 miliardy korun v roce 2021 na letošních plánovaných 241 miliard. I když podle něj mohla být konsolidace ambicióznější, bere v potaz mimořádné okolnosti, které vláda musela řešit – zejména válku na Ukrajině a nárůst cen energií. V evropském kontextu pak označil letošní očekávané zadlužení Česka ve výši 43,1 % HDP za relativně konzervativní.

Zásadním nástrojem fiskální konsolidace byl tzv. konsolidační balíček, který vláda představila v reakci na zhoršující se rozpočtovou bilanci. Ten obsahoval zvýšení daně z příjmů právnických osob, daně z nemovitostí a zavedení nemocenského pojištění, stejně jako úpravy sazeb daně z přidané hodnoty (DPH). Tato opatření pomohla snížit deficit, ale vyvolala i kritiku kvůli rozporu s předvolebním závazkem nezvyšovat daně.
Berka upozornil, že průměrná složená daňová kvóta za období Fialovy vlády činí 32,6 % HDP, což je méně než 33,7 % HDP za předchozí vlády vedené Andrejem Babišem (ANO). V celkovém pohledu tak nelze mluvit o masivním zvyšování daňového zatížení, přestože k jednotlivým zvýšením došlo.
Cverna naopak ocenil sloučení dvou snížených sazeb DPH (10 % a 15 %) do jedné dvanáctiprocentní, stejně jako zrušení silniční daně pro vozy do 12 tun. Oba kroky označil za přehlednější a vstřícnější vůči poplatníkům.

Největší vlnu nesouhlasu však vyvolala tzv. daň z neočekávaných zisků (windfall tax). Ta byla zavedena pro roky 2023 až 2025 jako dočasné opatření zaměřené na energetické a petrochemické firmy a velké banky. Cílem mělo být pokrytí mimořádných výdajů státu během energetické krize.
Podle Cverny i dalších ekonomů se však tato daň ve výsledku disproporčně dotkla především polostátní společnosti ČEZ (CEZ). Banky, které měly být také terčem daně, podle kritiků přispěly podstatně méně. Některé odhady dokonce naznačují, že celkové inkaso windfall daně za tři roky převýší výdaje, které stát kvůli energetické krizi vynaložil. Tím se zvyšuje obava, že nástroj byl spíše motivován fiskálně než cíleně.
Vedle stabilizace veřejných financí ocenil Cverna i navýšení výdajů na obranu na úroveň dvou procent HDP, což je v souladu se závazky vůči NATO. Vláda se navíc zavázala zvyšovat tyto výdaje každoročně o 0,2 procentního bodu až do roku 2030. Tento krok hodnotí jako důležitý z hlediska zvýšení obranyschopnosti země v časech rostoucího geopolitického napětí.
Do budoucna bude podle Berky důležité reformovat pracovní trh, který je dlouhodobě napjatý a přispívá k inflačním tlakům. Jako klíčové označil vytvoření podmínek pro zvýšení zaměstnanosti znevýhodněných skupin, především důchodců a rodičů na mateřské. Zároveň vyzdvihl potřebu rozvíjet soukromé spoření na penzi, aby se snížila závislost občanů na státním důchodovém systému.
Celkově lze shrnout, že vláda během svého funkčního období provedla významné kroky k fiskální konsolidaci, byť za cenu kontroverzních rozhodnutí. Její úspěch v oblasti rozpočtu tak stojí na křehké rovnováze mezi hospodárností a politickými náklady.
Vào cuối tuần, giá Brent được giao dịch trên 93 USD/thùng, hướng tới mức tăng khoảng 6%, trong khi WTI giao tháng 10 giữ ở quanh 86 USD sau năm phiên tăng liên tiếp. Từ đầu năm đến nay, giá dầu đã tăng hơn 50% khi xung đột giữa Mỹ và Iran đẩy Trung Đông rơi vào hỗn loạn, với việc hai bên tiếp tục giằng co tại eo biển Hormuz.
Đợt tăng giá hiện tại được thúc đẩy bởi việc Washington chuẩn bị cho một chiến dịch cô lập kinh tế nhằm vào Iran. Bộ trưởng Tài chính Scott Bessent cho biết chính quyền sẽ công bố chi tiết sáng kiến này vào thứ Hai, sau khi Tổng thống Trump gọi bước đi này là “ngày D kinh tế”. Các biện pháp sẽ nhắm vào Tehran và có thể ảnh hưởng đến các quốc gia làm ăn với nước này, trong đó có khả năng bao gồm cả Trung Quốc.
Yếu tố Trung Quốc vẫn là điểm dễ tổn thương nhất của toàn bộ nỗ lực này. Bắc Kinh, với tư cách là nhà nhập khẩu dầu thô lớn nhất của Iran, tuyên bố rằng trừng phạt và gây sức ép sẽ không mang lại hiệu quả và kêu gọi giải pháp ngoại giao. Bessent lưu ý trong phần bình luận của mình rằng Trung Quốc nhận phần đáng kể nguồn cung năng lượng từ khu vực này, đồng thời nhấn mạnh nước này sẽ được hưởng lợi rất lớn nếu tham gia chương trình.
Có thể thấy rõ Bắc Kinh đang tính toán rằng Trump chỉ cần một màn phô trương lớn về sức ép kinh tế, nhưng sẽ không đi xa đến mức thực sự bóp nghẹt các ngân hàng Trung Quốc. Tuy nhiên, viễn cảnh bổ sung thêm các lệnh trừng phạt nhằm vào Iran để làm suy yếu nền kinh tế nước này cũng kéo theo một mức độ rủi ro nhất định đối với chính Mỹ.
Cần lưu ý rằng các biện pháp hiện có đã chứng tỏ khá hiệu quả. Washington đã áp đặt phong tỏa đường biển đối với các cảng của Iran nhằm cắt đứt xuất khẩu dầu, và vòng phong tỏa này dường như đã phát huy tác dụng. Nhưng những hệ quả đau đớn nhất đối với người tiêu dùng không xuất hiện trực tiếp ở giá dầu thô mà ở các sản phẩm từ dầu. Tại Mỹ, giá bán lẻ trung bình đối với dầu diesel trong tuần này đã tăng vọt lên gần 5,55 USD/gallon, mức cao nhất kể từ cuối tháng Năm, trong khi biên lợi nhuận từ việc chế biến dầu thô thành dầu diesel gần đây đã vượt ngưỡng 100 USD/thùng, đạt mức kỷ lục lịch sử.
Thêm vào đó, đồng đô la Mỹ suy yếu hơn nữa cũng tạo lực hỗ trợ bổ sung cho các hàng hóa định giá bằng USD. Vào thứ Sáu, chỉ số đô la đang hướng tới mức thấp nhất kể từ tháng Năm năm nay. Như vậy, giá dầu đang tăng qua ba kênh: rủi ro địa chính trị, tình trạng thiếu hụt thực tế các sản phẩm dầu mỏ và các yếu tố tiền tệ. Việc công bố chi tiết kế hoạch của Mỹ vào thứ Hai sẽ cho thấy liệu Washington có áp đặt các lệnh trừng phạt thứ cấp đối với người mua Trung Quốc hay không, và chính điều này sẽ quyết định liệu đợt tăng giá hiện tại là khởi đầu của một giai đoạn mới hay chỉ là một diễn biến nữa trong cuộc đối đầu kéo dài.

Xét về bức tranh kỹ thuật hiện tại của dầu, bên mua cần vượt qua ngưỡng kháng cự gần nhất tại 86,60 USD. Điều này sẽ cho phép họ nhắm đến mục tiêu 89,60 USD, phía trên vùng giá này sẽ khá khó để bứt phá. Mục tiêu xa nhất sẽ nằm quanh 92,56 USD. Trong trường hợp giá dầu giảm, bên bán sẽ cố gắng giành quyền kiểm soát tại 84,40 USD. Nếu thành công, việc phá vỡ khỏi vùng giá này sẽ giáng một đòn mạnh vào vị thế của phe mua và kéo giá dầu giảm xuống đáy 81,50 USD, với khả năng tiếp tục lùi về 78,70 USD.
ĐƯỜNG DẪN NHANH